DEBILNÍ ČEŠTÍ MOBILI, SEM SE MI UŽ OPRAVDU NEDERTE!!!

7. července 2012 v 6:52



[06.07.2012, 03:35]

(LOGO PRVNÍCH MEGNAUTŮ.)

Megnautů znak:
radar, vysílač; loďka
s plachtou naopak.





Obě mnou předevčírem v Polešovicích instalovaná zařízení, zůstanou navždy, přes moje upřímné přání, nefunkční - parabola hnízda přibitá v rozcoše vysílá přes modul golfového míčku pouze k obloze, snad kamsi k souhvězdím, říkám si, například k nekonečným Plejádám.
Znak čelně umístěný na betonové zdi je skvěle viditelný z místa, kterému se zde na polešovickém Zbořisku říká U kříža. Jeho základní nepoužitelnost k vymyšlenému účelu emitoru mých vln k Meg se odvíjí z toho, že černobílý emailový znak topograficky míří celou plochou k jihu, zatímco celý kontinent Ameriky, včetně území Kalifornie v něm, kde kdesi v Beverly Hills ještě dál na západě města Los Angeles má herečka Meg Ryan poštovskou adresu, se na mapě zemských polokoulí nachází od Polešovic ne jižně, nýbrž západně.
Zatím tedy vysílám do prostoru, v němž adresátku zaručeně nezastihnu, a přesto nepodléhám depresím, když mnohý jiný by už dávno padl, Kalifornie je tedy od mého znaku sun and moon daleko přes moře na západ, navíc krytá zrovna v tomto směru vysokánskou siluetou budovy jednopatrové Bůčkových pekárny. Jejíž sýpky, komín, vydají za víc nežli patra dvě.
Rozdíl mezi směry jih a západ tedy činí 90° na kruhové stupnice kompasu, a přitom dlouhá hrana betonové terasy víceméně přímo k západu směřuje.
Proto jsem v úvaze nad půdorysem situace přešel od znázornění předmětu v prostoru na jeho znázornění v ploše. Dosavadní znak jsem otočil o 45°, ihned nabyl podoby iluze radarového zařízení, a tím i s ním korespondujícího piktogramu, navíc jsem získal velmi úderné logo organizace.
Pokud tedy při příští návštěvě polešovického areálu Florida nastříkám sprejem na svislou betonovou zeď tento piktogram všech megnautů, vnitřek jeho paraboly rázem zamíří z Polešovic na západ.

POJEM
Hned dnes ráno jsem jsem pokusil zlegalizovat včera mnou ustanovené slovo megnaut, viz odkaz http://edamaznakcempirek.blog.cz/1207/co-to-jsou-megnauti , když zpřesňující výčet mezí významu tohoto označujících slova (tedy pojmu), doplním v průběhu několika příštích dní.

(BOTY 1. MEGNAUTA.)



[07.07.2012, 04:23]


Ve středu odpoledne, podle plánu, jen co jsem s papndeklovým zajouchem pod paží dorazil k již delší dobu mnou sledované podestě vyhlídky nad rybníkem kroměřížské Podzámecké zahrady, ihned jsem prohlížel a pátral, jaký mi tu byl zanechán vzkaz; a nebo zdali dokonce zde na mě přímo nečeká, a jaká, zpráva.
Nenašel jsem, nerozpoznal, přesto z dobrého zvyku místo vyfotografoval.
Teprve až dnes při několikerém otočení obrázku jsem na monitoru noutbuku rozeznal zcela mi zřetelné inciciály NY, každý je zná, ihned se kdekomu vybaví, k čemu ta písmena patří: NY - New York, Njú Jork, Njújork, písnička z muzikálu, někde tam přece Meg bydlí s jejím posledním milencem s iniciálami JM, ne, ne, tvar hran stínů je natolik jistý a určující, tenhle sok mi do Kroměříže žádnou výzvu neposlal...

Zprávou je posléze to, co dokážeme ve změti různorodých sdělení vůbec najít a jako nám příslušné sdělení identifikovat, a teprve ve druhém kroku jsme připraveni, nachystáni nebo znalí přečíst?
Jaké znaky, vzkaz, by zde na podestě, na mém místě, nalezl v téže chvíli horce prosluněného odpoledne megnaut jiný?

Za dobu mé přítomnosti se na prknech podesty vyhlídky vystřídalo 8 návštěvníků: dvě děti, chlapci, tři ženy a tři muži.
Jednomu z poslední vytčené trojice celou dobu visel na prsou na řemínku v pohotovostní poloze fotoaparát s objektivem o velmi dlouhé ohniskové délce.
Krmili přinesenými kousky kačeny a labutě, jež se plašily, kdykoli jsem vůči nim vztyčil zajoucha, obdivovali velikost kapřích hřbetů vyplouvajících nahnědle kalnou vodou blíž k potravě, pohlíželi nyvě do dálek nad vodou, jejíž hladinu zakrátko lemují hustě vzrostlé stromy.


Poté jsem zajoucha postavil a opřel o žbrdlení trámků zábradlí, jak se mu náleží i zevně s ohledem na jeho permanentní intelektovou přítomnost na tomto místě, jak se děje už týdny v mých myšlenkách.

Co jsem naprosto nepředpokládal, v záměru pouze napodobit totéž místo (popřípadě tutéž situaci) oné podivné figury z dávné kroměřížské pohlednice, a co navíc jsem objevil až večer po příjezdu na obrazovce monitoru, je onen stín ve tvaru podélného kříže, který jako znak je znám v téže podobě z karty číslo XX, tedy předposlední v sadě, M/marseilleského tarotu, která se nazývá Soud. Popřípadě: Poslední soud.

"Na kartě číslo dvacet se na obloze zjevuje veliký anděl se zlatou trubkou, držící praporec se zlatým křížem. Pod ním jsou tři nahé lidské postavy, z nichž jedna vstává z hrobu. Její název Poslední soud ji spojuje s biblickým příběhem, podle kterého budou spravedliví za zvuku trubky archanděla Michaela povolání k nebeskému životu, zatímco hříšníci navěky posláni do pekla."



Po celý tento měsíc červenec postupnými zápisky zmrtvýchvstávajícímu přede mnou už nebylo z dílčích plánů na tento den nic dalšího, nežli obvinout a uvázat, tedy upoutat, korpus čili tělo, zajouchovy existence černooranžovým gumově hadím tělem gumacugu vně zábradlí nad hladinu, aby ho, signa, ve výsledku bylo vidět z co největší dálky, přes kalnou vodu, až od stavby mandarínského altánku - napodoboval jsem tedy týž pohled, jakým bylo zdejší prostředí zachyceno na oné pohlednicové fotografii ze začátku minulého století.



Ukázněně opakovat kohosi minulé kroky, jak pošetile zbytná se jeví zevlounům taková praxe - nám znalejším, tedy megnautům, je však pokaždé intelektuálně přínosná a rozvíjející. Dokonce nápady přinášející, vyvolávající, iniciující nebo inspirující, jeden takový příklad ihned uvedu.
Opakování cizích kroků vylučuje mnohé zbytečné kroky naše, pokud jsme se vydali na cestu k podstatám. Po minulých stezkách kráčíváme k dnešním cílům rychleji.

Nerozumím tamtomu kroměřížskému místu a ono mi proto stále nepřináší očekáváný definitivně významný vzkaz.
Až teprve v protisvětle, a dokonce při zprostředkované podobě reprodukce na ploše monitoru mi napovědělo další krok.
Ne, oproti minulým předpokladům se tam na přístaviště čarodějnice neslétnou, kvůli takovému cíli jejich přirozenost příliš tíží a v úmincích rozptylují mobily - ale slunce, náhle si uvědomuji, zrovna v momentu pořízení fotografie sem svítí od západu, od Kalifornie i NY: žádné stavby, komíny, kopce ani stromy přímé dohlédnosti odtamtud sem a nazpátek na tomto místě nebrání, stačí pouze příležitost domyslet a ze slov vytvořit příhodný vysílací znak.

MR + EMC
Oba jsou to ve stejném řádu pseudonymy.

Dobrej zen!



[08.07.2012, 07:25]

"Psychologicky vzato, budou vyzvání ke vstupu do nové, dosud nepoznané dimenze vědomí."


Pro patřičnou hůl jsem si došel včera před polednem, vrátil jsem se o půl druhé, s holým listem pilky na železo, tam i sem.
Hůl jsem mínil ze dřeva stromu charakteru magického, též houževnatého, aby se mi, napínána, na horním konci příliš neohýbala, až budu na polešovické Floridě dávat dohromady instalaci.
Nakonec jsem uřízl za městem, za posledním jeho parkem a říčkou Ropičankou v dřevinách narostlých ze semen nalétaných pod protipovodňový val celý mladý kmínek (mám dojem podle listí) jeřabiny, čili jeřábu, ač mínil jsem cosi jako akát, popřípadě jasan, bájný Yggdrasil.
Kmínek je vysoký či dlouhý zhruba dva třicet, kdybych býval vyrostl do téhleté výšky tenkrát já, věnoval bych se basketbalu zřejmě dodneška.
Budiž, postavil jsem hůl do rohu, sobě na oči - dílem vypadá jako pastýřská a nebo kteréhosi z biblických patriarchů; občas se jeví jako konceptuálně kosuthovská.
V kralickém překladu Bible samé se pro takovou věc smyslem živou užívá i výrazu prut.



Co původně pod dohledem hole vyhlíží jako stádo ovcí nebo beránčích oblaků kdesi na obloze, po odstranění původní entropie seřazeno do náznaku tří řádků začíná napovídat strukturu japonských haiku, tedy jakýsi nějakým pravidlem kodifikovaný řád.
Zbývá pouze v divácké představě otočit plochu s haiku opět o oněch 90°, tedy půdorys do polohy svislé, přivěsit na jednotlivé správně dlouhé dílčí nitě 17 polyetylénových předmětů této třířádkové notové stupnice (visící teď už jako kolmá plocha) sezhora v doposud prázdném prostoru na černý špagát vedoucí od kmene modřínu ke špici jeřabinové hole vztyčené teď již v rohu terasy mého polešovického pozemku.
Svislé nitě i řečený napínací motouz jsou černé, a proto v jisté vzdálenosti pro případného pozorovatele vůči pozadí jemu neviditelné - předměty tedy levitují v prostoru, stojí v ploše, jen vítr jimi pohybuje, ano, jistě lze vymyslet ještě mnohem lepší vizuální metaforu (popřípadě: analogii) pro žánrovou či kánonickou zjevnost haiku.
Levitující předměty jsou jejich viditelnou společnou svislou plochou natočeny přesně na západ, ovšem v dohledu až do Kalifornie jim opět brání onen vůči účelu zatrachtilý kolos stavení Bůčkovy pekárny.
Obdélníková plocha uvnitř do pravidelných řad a sloupců rozestavených svítitel umístěna na sloupu v každém rohu fotbalového stadiónu, když se rozzáří...

Patriarcha Mojžíš tenkrát třikrát třísknul holí do skály, a z kamení doposud zcela suchého začala odkusi prýštit voda.

A pokud se někomu nezdá, nebo dokonce snad nevěří, že na místě byl přítomen tvořivý duch - pak tedy prosím, letmá dokumentující ukázka:




[09.07.2012, 05:16]

DIVNÉ
Nerozumím, proto se ještě poznámečkou vracím k včerejšímu obrázku s oním čímsi jako žlutým astrálním plamínkem ve tvaru srdce nalevo vedle špice hole.
Původní formát fotografie při rozlišení 300 dpi má v milimetrech tyto rozměry: 169,333 x 254,677.
Výsledný, stejně tak na výšku, má po převzorkování hodnoty: 72 dpi, 148,872 x 224,014.
Znaje výsledek, udiven, pokud jsem se týmiž hodnotami triku zvaného Plastická hmota pokusil upravit formát původní, ke vzniku doprovodného světla nedošlo; dokonce ani ne v případech, kdy jsem z původního formátu trikoval zmenšující se formáty původní předlohy, včetně stále rozměrově zmenšovaných výřezů z ní.
Plamínek se tedy objevil jen v jedné jediné, a mnou zcela nepředpokládané, náhodě, vznikl zcela náhlým pudem udělat, jenž jsem naprosto neplánoval.
Nerozumím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama