DEBILNÍ ČEŠTÍ MOBILI, SEM MI UŽ OPRAVDU NECHOĎTE!!!

2. července 2012 v 13:16


[01.07.2012, 06:06]


KOSMOGONIE
Kosmogonie (z řeckého kosmos - pořádek, vesmír a gignomai - rodím se) je nauka o vzniku světa. U pravěkých a starověkých národů bývá součástí mytologie.

V syžetech některých z významných dávných legend o vzniku světa jako veškerenstva se tedy setkáváme s kosmickým vejcem jako obrazem úplného začátku.


PODKLADEK
Sádrové vajíčko do kurníků pro slepice.
Bílé vajíčko slouží jako podkladek pro slepice. Vajíčko položíte slepicím na místo, kam si přejete, aby snášely vajíčka.

Dnes je neděle. Uvědomil jsem si teprve v pátek navečer, že podkladky jako součást sortimentu by mohli mít v prodejně s názvem HOBBY, pouhé 2 rohy od mé stávající poštovské adresy. Dosud mě tato možnost nenapadla, proto jsem přemluvil na ulici o pár dní dříve, v pondělí, 2 sousedky, studentky vysokoškolských výtvarných oborů, aby mi každá z nich namalovala obličej Meg Ryan na vyfouklé valíčko.
Že posléze taková vejce položím každé zvlášť do ptačího hnízda tvářemi k obrácenými k nebi jako jakési magické hlásiče, vysílače nebo přivolávače, svého druhu intelektuální magnety. Instalované na mém pozemku v Polešovicích; s intrikou však a s takovou vynalézavostí zamaskované před škůdci, aby mi je bez mé přítomnosti ihned první noc místní burani neukradli, a nebo aspoň nezničili.

Vyfouklé vajíčko, odborně snad zvané pouch, v anglické verzi slova souvisí s řití, popřípadě s pornografií, oboje tyhle k rozvíjení nabízející se souvislosti zatím pominu.

Pro případné zájemce pro polešovickou účast jako vědomou kooperaci zmíním, že v prodejně HOBBY jsem si pořídil podkladky 2, každý za 18 káčé, jeden z nich mladé výtvarnici odevzdal prostřednictvím její matky již v sobotu dopoledne, když samá pravá adresátka doma zrovna nebyla.
Druhý podkladek, stále zabalen v původní průhledném polyetylénovém sáčku, jsem v pravé poledne nafotografoval ležící na horní okrouhlé ploše pařezu věkovitého stromu, na samém konci parku u řeky.

HNÍZDO
V případě hnízda a především ulity najdeme celou skupinu obrazů, kterou se pokusíme charakterizovat jako prvotní obrazy, jako obrazy, které v nás podněcují určitou původnost. Poté ukážeme, jak se bytost s fyzickou blažeností ráda "stahuje do svého kouta".
Gaston Bachelard, POETIKA PROSTORU, str. 106.

Od pondělka, podle domluvy, jsem si pro ně každý den dopoledne chodil, dostal je v černé igelitce teprve až v pátek. Přes obtíže, příjmením mi neznámý zedník Tonda, jinak zdejší místní opilec, svůj slib tedy splnil a předal mi troje ptačí hnízda, která onehdy sejmul, když rval ze zdi svého domku obrostliny břečťanu.
Budiž ovšem připomenuto, že i tato celá příhoda se začala již na podzim roku 2008, kdy jsem se ho doptával, nemá-li někde na zahradě zachovalá ptačí hnízda, která jsem už již tenkrát potřeboval k jistému svému intelektuálnímu výkonu.
Opilecký zedník Tonda celé roky nezapomněl a letos, jen jsem začal rozmýšlet nad polešovickým návrhem, mi sám onehdy znenadání nabídnul.
Koincidence.


Již se smráká a za letního podvečera se proti červeně zapadajícímu slunci slétají jako černé stíny do jejich hnízd ptáci s ženskými hlavami. Usedají každá na jediné jedno vejce, které na jeho povrchu zachovává podobiznu obyvatelky hnízda, natočenou celý čas vzhůru.
Nyní, večer, je již bdící vejce připraveno pohledem v tušeném směru přicházejícího Měsíce.


[02.07.2012, 06:12]


Na dotyčném obrázku, ač vyhlíží jako běžně známé reportážní zpodobení z prostředí výstavní síně, i když se podobá obrázkům zveřejňovaným alespoň jedenkrát týdně, není zachyceno nic, co naoko na něm vypadá tak realisticky, pravdivě.
Divákem či divačkou tu není člověk, nýbrž figurína používaná aranžéry ve výkladních skříních, navíc vystřižena i s tričkem z jépegečka visícího někde na Netu.
Pozadí komponované jako rozvíjejí návazná triáda jakéhosi výtvarného smyslu též původně nebylo výstavním předmětem nebo obrazem.
Pro účel této montáže jsem dotyčné zátiší nafotografoval shora v prostředí kuchyně mé současné adresy, rozložené na pozadí papíru formátu A4. V počítači nato původní výsledek obrátil o 90 stupňů. Tedy o 90° z původní půdorysné pozice do použité svislé - tisknu i pro ty nejblbější mobily, kterým ani zápověď titulku nesvedla ve vstupu zabránit.
Obrázek vznikl někdy na přelomu let 2008 a 2009 do sebe. Tedy ve chvílích jistého druhu časové kopulace.
Nevzpomínám si již na přesnou posloupnost jeho geneze, mínil jsem ho však jako svým způsobem rozvíjející reakci: na arcidílo Josepha Kosutha ONE AND THREE CHAIRS z roku 1965.
Když musím s jistou škodolibostí poznamenat, že v dotyčné instalaci již od mého prvního pohledu vidívám židle v intelektuálních entitách nejméně 4.
Takže i v tomto zobrazení vídávám cosi jinšího nežli bych viděti měl; dokonce i v rozporu s původní meze mého vidění ustavující instrukcí - stanovenou autorem názvem artefaktu.
ONE CHAIR THREE CHAIRS.
1 + 3 = 4
Nejméně.


CITÁT
Joseph Kosuth (1945) vystavil skutečnou židli (věc samu), nad ni na zeď pověsil fotografii této židle (ikonický znak) a vedle ještě arch papíru s textovým popisem židle (vyjádření židle arbitrárními znaky).
Michael Třeštík, UMĚNÍ VNÍMAT UMĚNÍ, str. 54.

Budiž dodáno, že zmíněným slovním popisem židle je kopie znění (citace) s ní souvisejícího hesla z kterési knižní encyklopedie.


Dnešní úvodní obrázek znamenal především cosi jako montérskou instrukci, vzorník součástek.
Sortiment vhodných přírodnin.

Žulová kostka pocházející z devastované dlažby jistého městského náměstí, sloup, pilíř, kámen.
Hnízdo z páru přivezených tenkrát mým kolegou z jeho bohumínské zahrady.
Vajíčko, čerstvé, konzumní, nakoupené v krabičce o 10 kusech v supermarketu Billa.
Každý jednotlivý předmět z vypsaného seznamu je možno pojmout jako inventář symbolů, významů, legend, mýtů a případných archetypů s danou jednotlivou dílčí věcí přes kultury a čas souvisejících.

Takto vybaven, mohl jsem popostoupit ke následnému intelektuálnímu tahu.
Způsobem jak by činil přírodní člověk, tedy jistou nápodobou magického a mytického myšlení, jsem se rozhodl v triádě naklást věci na sebe, od samého počátku mého rozhodnutí myslící na cosi jako indiánský totem - vždyť i onomu způsobu jednání, jímž jsem při mé rekonstrukci postupoval, se snad v etnografických knihách říká totemové myšlení.

V TAMTÉ DOBĚ PŘED 4 ROKY, JSEM JIŽ NĚKOLIK LET VEDL V PATRNOSTI, ŽE AMERICKÉ HEREČCE MEG RYAN SE PO JEJÍ INDIÁNSKÉ BABIČCE PŘEZDÍVÁ SLEPÝ HAD.


Jak snad plyne z příkladu prvního dnešního obrázku, k myšlení o věcech původní věc jako hmotný unikát nemusí být zásadně nutná.
Spokojil jsem se tedy fotografií mého realizovaného nápadu, jeho důvodnost či opodstatněnost stvrzujícím citátem odkudsi z Internetu - zbývalo tedy uskutečnit v žánru Kosuthovy/Aristotelovy triády třetí rozvíjející intelektuální krok, jehož jsem tenkrát pár dnů nebyl schopen: Jakou jinou korespondující vizualizovaností popsat představu mnou vymyšleného předmětu?
Se svou strázní jsem tenkrát požádal o konzultaci pana docenta Jozefa Cserese, který letmo přes záda ihned navrhnul: "Převeďte to na piktogram!"


Uběhly následné roky bez užití, piktogram, jako všem srozumitelný znak svého druhu, mohu již přidat jako zcela samozřejmý třeba do repertoáru rejstříku mapařských značek, pokud se rozhodnu vysílat pro Meg Ryan parabolou ptačího hnízda odkudsi z mírného svahu mého polešovického pozemku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama