Březen 2012

Předmět: Re: Zase něco. Ze života: podeváté

30. března 2012 v 14:04




> Datum: 30.03.2012 10:48
> Předmět:
>
Zdravím aktivního aktivistu,
přikládám další střípek do mozaiky - další manželé-návštěvníci mi donesli kopii fotku A3, kterou jim p.Bílek kdysi dal - je v pravém dolním rohu signovaná: BÍLEK 8.2.2005, OLOMOUC.
P.Kolář dosud nepřišel, myslím že bude referovat případně na naší vernisáži v úterý 3.4.
Příjemněpracovno o víkendu přeje
VZ


> Datum: 19.03.2012 17:37
> Předmět: Re: Dobrý den pane Koláři, konečně jsem vás našel, tedy získal na vás mail,
>
Jste dobrý prorok. Vzpomněl jsem si, že se o Frantška Bílka kdysi zajímal Bohuslav František Červinka, zakládající člen LKO, který nedávno zemřel. Pátral po Bílkově identitě a materiály poskytl Židovské obci v Olomouci. V jejich časopise o malíři vyšel poměrně rozsáhlý text.
Infomace Vám může podat PhDr. Tomáš Hrbek (působil na Univerzitě, je čelým funkcionářem v Židovské iobci Olomouc a redaktorem jejich časopisu.
Víc už asi z paměti nevydoluji. Bohumír Kolář
PhDr. Tomáš Hrbek je momentálně na zájezdu v Izraeli.

> Datum: 29.03.2012 15:52
> Předmět: RE: Dobrý den pane doktore Hrbku, kontakt na vás mi poradil
>
Vážený pane Lokásku,
jde o omyl. Več zmíněném časopise jsem uveřejnil člínek na podkladu textu pana Červinky o Leopoldu Čudovi, který si říkal Donát Izrael. O Františku Bílkovi jsem nepsal, ani žádný článek o něm nezveřejnil.
Oba byli svéráznými postavami Olomouce a upozorňovali na sebe už svým vzezřením, proto asi došlo k záměně.
Srdečně zdraví
Tomáš Hrbek


> Datum: 20.03.2012 14:00
> Předmět: RE: Dobrý den, pane místořediteli Koudelo, mám prosbu:
>
Dobrý den, pane Lojkásku,
vyhledal jsem pro Vás archiválie týkající se pana Františka Bílka - jedná se zejména o policejní přihlášky pobytu jeho osoby i jeho matky Olgy Bílkové z let 1942-1945, z nichž lze vysledovat rodinné vztahy a pobyt rodiny Bílkovy v Olomouci v uvedeném období (mj. od srpna 1945 skutečně bydleli na adrese Komenského 12). Obdobné informace potvrzuje rovněž nalezený bytový list z r. 1945, obsahující nejen přesnou lokalizaci bytu v uvedeném domě a jeho popis, ale i jména jeho nájemníků, příslušníků rodiny F. Bílka.
Dále se mi podařilo vyhledat třídní výkazy F. Bílka z let 1947-1955 (v letech 1947-1953 navštěvoval národní (později tzv. jednotnou a 2. jedenáctiletou střední) školu v Olomouci, Starých Hodolanech, školní docházku pak dokončil v letech 1953-1955 na 1. jedenáctileté střední škole v Olomouci, tř. Jiřího z Poděbrad (z této školy odešel po absolvování 7. postupného ročníku v r. 1955). Všechny uvedené archiválie jsem pro Vás odložil, takže si je při Vaší návštěvě v archivu u mě můžete prostudovat, případně i nafotit.
Údaje o dalším vzdělávání (vyučení) F. Bílka se mi bohužel v našich archivních fondech nepodařilo dohledat (mohl navštěvovat i nějaké učiliště mimo Olomouc). Pokud jde o vojenský spis F. Bílka, musíte se obrátit na Správní archiv Armády České republiky v Olomouci (sídlí na náměstí Republiky naproti Vlastivědnému muzeu). Obávám se ale, že Vám k němu z důvodů ochrany osobních údajů neumožní přístup (ani já nemám žádnou možnost se, vyjma vlastního vojenského spisu, k podobným materiálům dostat). Nicméně můžete to zkusit, možná že Vám v tomto případě vyjdou naši vojenští kolegové vstříc.
S pozdravem a přáním úspěchů ve Vaší práci
Miroslav Koudela



> Datum: 21.03.2012 11:24
> Předmět: RE: ***SPAM***Dobrý den pane inženýre Sklenovský, řediteli vojenského správního archivu,
>
Dobrý den,
k osobě pana Bílka sděluji, že byl nevoják o čemž rozhodladne 11.4.1961 komise Okresní vojenské správy Olomouc.
Pravděpodobně nejste sám, kdo informace k panu Bílkovi hledá.http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=2504
Pokud (polesovicka.zare) nejste Vy pane Lojkásku.
Další zmínky:
http://osobnosti-moravy.eu/osobnosti/default/DataGrid-page?DataGrid-page=9&id=noSZ4diG0Vw3Bf6zgOR4e1AFuThoPuQk%2BCSjuD%2BDbHQ%3D&order=3&asc=0#
http://www.antikpraha.cz/index.php?idAktualni=8&idInzerat=7795
S pozdravem Sklenovský

http://osobnosti-moravy.eu/osobnosti/default/DataGrid-page?DataGrid-page=9&id=noSZ4diG0Vw3Bf6zgOR4e1AFuThoPuQk%2BCSjuD%2BDbHQ%3D&order=3&asc=0#
František Bílek *4. 10. 1940
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Ostrava, Praha
Obory působení: hudebník, malíř, výtvarník
Anotace:
Malíř samouk, maluje obrazy na pozinkovaný plech. Není jen naivní malíř, ale také kopista. Od mládí je fascinován starými mistry a dříve než začal malovat, chodil mistry do galerií a kostelů studovat. Malovat začal asi ve 23 letech. Pracoval jako dělník, nyní v invalidním důchodu. Do obrazů skrývá své myšlenky, vychází z Bible. Kromě toho experimentuje též v oblasti akustického umění. Vystavoval v galerii Jana na Sv. Kopečku, v Ostravě, v prosinci 94 v Praze.
Zdroj:
Kolář, B.: Několik otázek Františku Bílkovi.Hanácké noviny, 10.5.1994, S.3.;
Fotky:



> Datum: 22.03.2012 08:05
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová, mne nemusíte budit, já už se rozepisuji od 5,
>
> Teď piju kafe a mám před sebou společnou fotku pana Bílka.Vidím jeho inteligentní oči plné smutku.Když jsme se spolu fotili a on si moc přál se mnou fotku, tak jsem ho jemně rozdováděla.A v něm se probudilo mužství,které bylo pod zermovkou skryto.E.Ch.

> Datum: 22.03.2012 08:05
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová, mne nemusíte budit, já už se rozepisuji od 5,
>
Pozor doufám.že mne chápete jak jsem to s tím mužství myslela..Pan Bílek byl pan Bílek .Já to na rozdíl od ostatních cítila.E.Ch.A jinak společné foto s Bílkem na CD nebo v počítači nermám to má fotograf , který nás fotil.Já mám pouze fotku .

> Datum: 22.03.2012 09:03
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová, to jste se ještě před chvíli holedbala,
>
> Upřímně? o nic jiného se nesnažím.Teď zrovna peru prádlo ale všichni teoretici umění a lidi kolem něho ho odsuzovali nebo měli rádi.On mě měl trochu rád ,protože za mnou chodil každý týden .A vykal mi a říkal "Poslóchéte"a já poslouchala.A on si mě postěžoval jak je ten svět zlý jaké má utrpení v životě jak nemá rád Libora Vojkůvku malíře ,že ho kopíruje,což je nesmysl a já ho poslóchala.atd.E. P.S.A byl veliký kamarád Vaška Stratila -malíře nafotili spolu nějaké extravagantní fotky.A něco by Vám mohl říci galerista Jiří Skácelík.

> Datum: 22.03.2012 11:46
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová, mám dojem, že jsem vyrobil první naše společné
>
> To není problém.Fotograf je MgA Pavel Rozsíval.A on fotil pana Bílka pro své umělecké záměry a já u toho byla přítomna.pana Bílka jsem k tomu portrétu přemluvila.On ale chtěl také foto se mnou.Původně jsme chtěli fotografii jeho portrétu a se mnou fotit v jeho domácím prostředí,ale on to odmítal nedal se prostě přemluvit,důvod ,že tam má binec .
> E.Ch.

> Datum: 22.03.2012 11:48
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová, mám dojem, že jsem vyrobil první naše společné
>
A ještě kde se naše společné foto fotilo.Nakonec vzniklo v atriu VMO.E.Ch.



Předmět: Re: Zase něco. Ze života: poosmé

29. března 2012 v 6:58




> Datum: 27.03.2012 11:18
> Předmět:
>
Opět jen bleskovka.
Dnes mi jedni staří manželé sdělili, kde měl p.Bílek ateliér (poblíž Dómu sv.Václava - kdesi ve dvoře baráček a tam v 1. poschodí 2 místnosti ) - v polední přestávku tam zkusím zajít, případně nafotit aspoň přístup.
Dále mi onen starší pán řekl, že s ním pracoval v TOSu, kde byl p.Bílek zaměstnán jako uklízeč - odvážel špony od obráběcích strojů ,a jen odpoledne, protože "dopoledne bylo dobré světlo na malování"....
Mají od něho 4 obrázky - 3 kopie hlav dle holandského mistra a jedno jeho vlastní zátiší (roh stolu s mísou pomerančů). Nemají možnost nafotit. Když jsem po nich chtěla kontakt a adresu, najednou se zalekli a že "spěchají" (nedivím se) ...
A že se někdy zase staví....
VZ

> Datum: 27.03.2012 15:22
> Předmět: Re: Re:
>
Moc úspěšná jsem nebyla a do dvora se nedostala (zamčené dveře). Posílám jen foto vstupu.
Ať se daří i p.Tichý!
VZ


> Datum: 28.03.2012 11:00
> Předmět: Re: Aich, aich, milá paní Zapletalová, děkuji za příklad,
>
Tak to nevyšlo - víc nezvládnem, na strojích co máme k dispozici oněch 600 dpi prostě nastavit nejde. Musela bych tu fotku v "G" ukrást a dát ji naskenovat s požadovaným rozlišením jinde.
Co se týče dveří do dvora - do prvních jsem vnikla, v malé předsíňce je vstup do masážního pelechu, ale ty další do dvora žádné sklo nemají a zamykají se (masérka klíče nemá).
Třeba se časem zjeví nějaké "Deus Ex Machine"...
Teď se musím věnovat výstavám.
Přeji pohodu a neumdlévající píli
VZ


23.03. 00:33 artmanager
Odepsat | Historie | Smazat
artmanager
Dobrý den,pana Bílka jsem znala, chodíval na vernisáže a mému manželovi dokonce po zahájení vernisáže když nastala volná zábava zahrál jako svému kolegovi na klavír v galerii Podkova jako výraz toho, že se mu jeho obrazy líbí. Potkávala jsem ho dost často na vernisážích, chodil na ně oblečený úplně stejně, jako běžně po městě - kolem krku míval místo šály zemovku. Byl to hodně svérázný člověk, bydlel v ulici Komenského ve starém domě. Topil si v kamnech a žil hodně skromně a pro jeho domácí podivínsky. Nahrával si vlastní zpěv na kazetový magnetofon (měl hluboký, skoro operní hlas) a pak svoje nahrávky lidem přehrával.Ani nevím, jestli ho potom v podnájmu z tohoto důvodu a z důvodu neplacení nájmu neposlali pryč.
Kdysi jsem ho potkala v zázemí jedné galerie, kde mu občas vystavili obraz a stěžoval si, že už dva dny nic nejedl.
Šla jsem vedle do Billy a koupila mu to, co si přál - 15dkg salámu, 5 rohlíků a jedno pivo. Snědl tohle všechno během několika krátkých minut, tak hladového člověka jsem ještě v životě neviděla.
\na jedné vernisáži v galerii Caesar se přidal k nám, když jsme mluvili s mladým Lucemburčanem a překvapil mě tím, jak dobře uměl německy. Ještě si vzpomínám, že než zemřel, tak hrával na flašinet vedle kostela Panny Marie Sněžné...
To je tak asi ve zkratce, co si o panu Bílkovi vybavím...Přeji hodně úspéchů při sbírání informací a vzpomínek

25.03. 01:11 artmanager
Odepsat | Historie | Smazat
artmanager
Paní Viera Fialová, kdysi mívala galerii Viera hned vedle Billy - dnes má opravnu oděvů a pletařskou dílničku někde kousek u Pottingea, ještě se pokusím zjistit přesnou adresu. Jinak mám dojem, že kdysi vystavoval tako v dnes už zaniklé galerii Jana na Sv. Kopečku (galerista pan Nedělník, dodnes v tomhle domě bydlí)

> Datum: 27.03.2012 20:43
> Předmět: Re: Milá paní Hudečková, jako s oním nickem artmanager na Lidi.cz
>
Dobrý den, pane Lojkásek,
jsem to já, kdo se Vám přihlásil se vzpomínkami na pana Bílka. Potkávala jsem ho jenom občas, ale ohledně jeho psaní bych se mohla někde v galeriích zeptat. Vím, že nám jednou vyprávěl, že se chystá napsat knihu o vlastním životě a dost možná si skládal ty písně, které potom doma nahrával...tohle si opravdu přesně nevzpomínám.
Na vernisážích se setkává hodně lidí navzájem a tyhle informace by byly nepřesné. Je pravda, že pan Bílek byl nepřehlédnutelný - jestli chcete, tak Vám můžu zkopírovat a poslat fotku, na které hraje manželovi na jeho vernisáži v Galerii Podkova, možná ho budu mít vyfoceného ještě někde jinde na vernisážích, když tak pohledám v archivu.
Přeji pěkné dny a napište mi, když nejste z Olomouce tak jakým způsobem jste objevil tohoto nenápadného člověka - malíře, je to zajímavé, určitě by ho Váš zájem potěšil.


> Datum: 28.03.2012 16:22
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová:
>
> Bože pane Lojkásek vy jste ale borec umíte ,máte cit líbí se mi jak jste to upravil.Budu se více snažit,abych Vás uspokojila.Zítra zajdu do copy a dle Vašich pokynů vám to pošlu.Udělám si kafe začnu vzpomínat na milého pana Bílka.
> Ne aby jste mne potom kritizoval,že mám pitomé obraty atd.budu vzpomínat a přitom psát.Já nejsem akademik.E.Ch.
> >
> Vzpomínám si na pan Bílka .Pan Bílek jestli si to dovolím tvrdit mě měl rád.Každý týden za mnou chodil na mé pracoviště.Přišel jen tak,někdy měl pod paží nějaký jeho obrázek,který postavil ke zdi a loudil ze mně můj názor na něj.Co jsem měla možnost vidět z jeho prací tak to byly naivní obrazy malované na plechu.Ovšem nebylo jich moc 4 obrazy max.Chtěla jsem se podívat k němu domů,aby mi ukázal další svoje věci.ale marně.Výmluva,že tam má veliký bordel.Neměl rád malíře Libora Vojkůvku tvrdil,že je to mazal a že ho Vojkůvka kopíruje.Vždycky se strašně rozhněval.Jinak já jsem si na tu jeho image zvikla .když z té jeho unavené zemovky vykukovaly ty jeho krásně smutné a inteligentní oči.Co mě na něm fascinovalo to byly jeho ruce..o proti jeho nahastrošené image měl ruce něžné a mladé.Lidé mi říkali,že jemu je tak 8O let ale já jsem tvrdila vždy "sundejte mu to oblečení dejte mu oblek a uvidíte jaký to je fešák."
> pokračování za chvilku.drahoušku

> Datum: 28.03.2012 16:56
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová:
>
> pan Bílek když piišel za mnou na pracoviště tak vrátná ho už znala,že za mnou chodí,a vždycky měla komentář."Paní Evo já se Vám divím.že ho vůbec za vama mám posílat ,to je hrůza ten vypadá .co s ním máte? A já jsem si v duchu říkala to ti říct babo a ví vše.Jednou se mi chtěl pochlubit a přitáhl 3 klávesové nástroje.Rozbalil je a začal hrát.Chtěl mi ukázat,že je dobrý hudebník.A já mu říkám" pane Bílek jste dobrý ale nechcete raději začít znovu malovat? "a on na to ",NE Já jsem skončil!.Já jsem dobrý muzikant.A já jsem mu řekla dobrá začala jsem zpívat árie a on se přidal .A byla to opravdu zvláštní kombinace nás dvou.Fakt je jeden,že on si nás natáčel na kazaeťák,který mě také sebou.a kde to skončilo nevím.Měla jsem tenkrát nápad,aby mi nějakou kazetu té naší improvizace dal.ale co už ted .V instiituci kde se to odehrálo bylo ještě tvořivé a chápavé klima E.Ch.

> Datum: 28.03.2012 17:11
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová:
>
> Pan Bílek byl také jako každý umělec trochu ješitný a měl rád kolem svého já rozruch.Několikrát mi přinesl ukázat kde všude se o něm píše v novinách.Hrozně rád se nechával fotit od různých fotografů,a fotografové ho také rádi fotili a také se fotil sám.Jedou mi přnesl ukázat na oxeroxovaném papíru A4 fotku sebe kde se vyfotil jako Hitler.Perfekně se sám namaskoval.nebo jindy zase sebe vyfotil nahého jak stoji na záchodové míse a přes pohlaví měl vycpaného ptáka s roztaženými křídly.Jindy mi donesl zase A4 xerox kde se vyfotil v klobouku a daroval mi ji i s podpisem na památku..To byl poslední pozdrav pro mě od něho pak už jsem ho nikdy neviděla.E-Ch.

> Datum: 28.03.2012 17:48
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová: KDE MÁTE TEN POSLEDNÍ XEROX S KLOBOUKEM???
>
> Mam ho doma a zítra ho v copy naskenujou a pošlu vám ho.Eva


> Datum: 28.03.2012 19:10
> Předmět: Re: Nepřejte si mě, jestli vás ještě jednou nachytám, že máte
>
> Ta jeho zemovka v tom výřezu je vlastě elegantní on chtěl být vedle mne fešák.Eva

> Datum: 28.03.2012 19:41
> Předmět: Re: Zkuste se mi rozepsat o té jeho fotce jako Hitlera.
>
> Pan Bílek přišel za mnou a byl v takovém podrážděném.stavu.Já jsem na něho neměla čas.ale když jsem ho viděla.tak jsem s ním na chvilku zapadla do kanceláře. Abych ho vyslechla. Bylo mě ho nějak v ten okamžik líto.On spustil to svoje oslovení _Poslóchéte "Něco Vám nesu ukázat.", Vytáhl zase ty jeho xeroxované A4 a na jednom tom papíru byl vyobrazen a naaranžován jako Hitler. Já na to"pane Bílek ".Proč zrovna Hitler pane Bílek?"" Já jsem chtěl .ukázat jak se umím proměnit.Nadával na zkažený svět a jen bůh je spravedlivý a že bude konec světa.Škoda,že jsem ho o jednu A4 toho Hitlera nepřipravila,bylo by to zajímavé srovnání. E.Ch.


Předmět: Re: Zase něco. Ze života: posedmé

25. března 2012 v 15:32




> Datum: 24.03.2012 14:02
> Předmět: Re: Klimešu, Klimešu, můj duch mi napovídá, že si ten pravý:
>
Pěkně mi podkuřujete, pane,
ale nápad se mi zamlouvá, to musím přiznat. Vlastně hovoříte o invokaci Bílkova ducha za pomoci magie chaosu s využitím některých postupů ceremoniální magie (hoši vod kunstu to zovou performance). A já říkám ano! Na chvíli svolím k tomu podobné věci se propůjčit. Třeba když zmíněnými úkony zmanipulujeme realitu, nastane nějaká nezvyklá situace, vyvoláme změnu. Skutečně famózní by bylo, kdybych - jsa prostoupen bílkovským fluidem - náhle dokázal preludovat podobně jako on, ačkoliv sám varhaník nejsem a ani základní principy hry na klavír neovládám. Takový experiment by to mohl být. Vigilie za Bílka a jemu podobné. Jen mám obavu z vyzněn&ia cute; takovéto akce. Taky se to nemusí povézt a já bych se nerad účastnil nevyvedené jalové parodie, která naší věci a památce zemřelého jen uškodí. Je zde totiž určité riziko. Jisté však je, že to bude vyžadovat určitou přípravu, koncentraci, obstarání kýžených rekvizit a - jak říkáte - také všech nutných glejtů a požehnání příslušných úředníků. Vše je možno v čase podzimu realizovat. Prozatím ale nemám co podniknout. Vhodné bude, aby Ondřej Hruška na flexaretu znova zachytil to místo s alternativním varhaníkemem, a námi vyšpekulovanou atmosféru tak zvěčnil. Ano, to jistě bude záslužný čin.
Uvidíme, jakých zkušeností nabydete po Vašem Kyjovském experimentu.
Prozatím se loučím,
Jiří Klimeš
PS: Včera jsem Hovořil s jistým malířem, který si říká Ali. Bílka znal. Popisoval mi některá setkání s ním - obzvlášť udiven byl, když mu malíř ukázal svoje reprodukce Caravaggia. Nepamatuju si detaily toho pozdního nočního setkání, ale zbyl mi po něm kontakt na pana Vladimíra Bartla, ten Vás třeba poposune v bádání o kus dál - tel číslo 774 123 986. Přes mail LadislavaL@seznam.cz můžete taky zkontaktovat někdejší jazzovou zpěvačku Ladislavu Livingstone, která se prý s Bílkem znala.

> Datum: 26.03.2012 10:19
> Předmět: Re: Milý pane řediteli, milý pane řediteli, milý pane řediteli Kaňáku,
>
Vážený pane magistře,
nebudu Vám posílat nějakou složitou vzpomínku. Čas mne žene, a tak se musíte spokojit s jednoduchým mailem. Na pana Františka Bílka z Olomouce, výtvarníka, hudebníka a osobitého člověka, který se svým starším a známějším jmenovcem z jihočeského Chýnova, pokud vím, nebyl nijak spřízněn, mám následující vzpomínky. Jednak si vybavuji jeho nepřehlédnutelný zjev: muž drobného vzrůstu, v dluhém kabátě, tváře zarostlé bílým vousem, s jakýmsi kulichem na hlavě, vyvolávajícím svým zašpičatěním dojem skřítkovské čapky.
Mlhavě si vybavuji, že jsem jej v okolí Horního náměstí v Olomouci vídal malovat. Již přesně nevím, zda-li míval přímo malířský stojan, či črtal do bloku. Myslím však, že obojí bylo možné. Z celého jeho zjevu vyzařovala pokora a jemnost. Protože jsem již také trochu pamětník, měl jsem možnost několikrát, jako malý chlapec, zahlédnout v Praze velebnou figuru malíře Jana Zrzavého. Z pana Bílka jsem měl podobný pocit. Na závěr přidám jednu konkrétní vzpomínku. Před několika lety jsem pana Bílka zahlédl v roli hudebníka! Někde na rohu Riegrovy ulice, při jejím ústí na Horní náměstí, stál pan Bílek s dětským kočárkem, v němž měl malé elektrofonické varhánky, jak se u nás na Hané říká "keyborty", a improvizoval na ně zvláštní melodie. Na rozdíl od jiných uličních muzikantů, kteří se vždy snaží vyluzovat na své nástroje hudbu co nejhlučnější, vydával pan Bílek tóny co nejtišší! Teprve ze značné blízkosti bylo možno slyšet jemnou hudbu, plnou takových jakýchsi kudrlinek. Připadalo mi, že pan Bílek nehraje pro posluchače tak hrubé, jakými byli lidé chodící okolo. Hudba byla spíše určena pro uši nějakých jemných andělských bytostí a zdálo se mi, že jejím účelem bylo spíše zjemnit hektickou atmosféru toho všedního dne. Vidíte, pane magistře, když se člověk oddá svým vzpomínkám, má tendenci tvořit legendy.
Se srdečným pozdravem,
Dr. B. Kaňák, SOkA Olomouc.



> Datum: 28.03.2012 15:49
> Předmět: Re: Jo, milý pane Klimeši, problém s tou evokací nastal hned na začátku:
>
Dobrý den,
v příloze zasílám mapku, kde je červenou barvou a jedničkou označeno místo, na němž hrál Bílek, jak ho zachytil Hruška. To místo se mi zdá vhodné. Jde ale o poměrně rušnou ulici v týdnu. Takže kdybyste chtěl preludovat spíše mimo pozornost chodců, můžeme zkusit nají nějakou alternativu.
Zdravím
Jiří





(odtud bude pokračováno s naskytnuvšími se souvislostmi)



Předmět: Re: Zase něco. Ze života: pošesté

23. března 2012 v 12:35





> Datum: 22.03.2012 11:58
> Předmět: RE: Dobrý den pane řediteli Zatloukale, letos mi paní Zapletalová
>
Vážený pane,
z hlediska jmen je to skutečně jenshoda. Texty jak ze Sv. Kopečka, tak z pohřbu samozřejmě má. Jinak nic.
S pozdravem
Pavel Zatloukal
P. S.: Muzeum umění by mělo získat částjeho malířské pozůstalosti, z níž jsme loni vybrali reprezentativníkousky. Ale vleče se to.

> Datum: 22.03.2012 15:24
> Předmět: RE: Dobrý den pane řediteli Zatloukale, letos mi paní Zapletalová
>
Vážený pane,
přikládám text, ale pouze jeden, ten prvníbyl víceméně improvizovaný a jenom v rukopisu, ale druhý text z něj hodněvychází. Je to tedy řeč nad rakví. Pokud byste ji publikoval, upozorněte mne. Z rodiny,zejména blízké, pokud vím nikdo nežije nebo se alespoň o nikom neví.
S pozdravem
Pavel Zatloukal



František Bílek

Mnozí z Olomoučanů znávali svéráznou postavu staršího vousatého muže, oděného v létě i v zimě do tlustého kabátce, šály a kulicha. Vytrvale křižoval městem, postával na jeho nárožích, někdy i koncertoval a často s někým diskutoval. Delší dobu jsme ho již nevídali. Asi před čtrnácti dny jsme se dozvěděli, že zemřel.
Narodil se v roce 1940, dlouho žil s matkou, léta pracoval jako dělník. Ale již od dětství také maloval. Jeho malířskému dílu bych také chtěl věnovat krátké zamyšlení. Je totiž pozoruhodné, kuriózní jak námětově, tak co do množství. A především - František Bílek si na něm tak zakládal! Popsat se dá zhruba ve třech polohách.
František Bílek byl výtečným kopistou. Kopíroval jak podle reprodukcí, tak - pokud mu to bylo umožněno - i na základě studia originálu. Přitom se snažil nebýt otrockým a všem svým kopiím slavných mistrů vtiskoval osobitě měkký, lyrizující podtón.
Na základě prvotního obdivu zejména k starým Nizozemcům, Carravaggiovi, Škrétovi či Kupeckému také čas od času maloval volně, avšak takříkajíc jejich rukopisem. Měl přitom rád zejména zátiší, u nichž (rovněž podle staromistrovských vzorů) promýšlel jak kompoziční, tak obsahovou, přesněji řečeno symbolickou stránku věci.


Vybaven tak, jako málokterý z profesionálů virtuózním zvládnutím klasických malířských technik, věnoval se také nejosobitější ze svých výtvarných poloh. Značně zjednodušeně by bylo možné nazvat ji výhonkem insitního projevu rozpjatého mezi končinami dětské naivity, alegoričností a surrealismem. František Bílek byl neobyčejně senzitivním člověkem a tak výchozí podněty svých obrazů převáděl do vesměs jednoduchých, krajních poloh mezi černým a bílým, dobrem a zlem. Byl však i svérázným myslitelem a tak se na druhé straně přímo laskal s narativností, s vyprávěcí složkou svých obrazů. Moralizoval, káral, věštil, ale zpodobňoval-li nadcházející apokalypsu, pak s odzbrojujícím ostychem a mírností. Na druhé straně však míval i poněkud potměšilý smysl pro humor a když tedy vypodobnil korpulentní, sebejistou Zuzanu v lázni, napravo umístil zástup tří generací přihlížečů, nalevo pak hadici od klystýru. Žena vůbec představovala jeden ze základních motivů starého mládence Bílka, jednou v poloze erotického démona, jindy jako cudný ideál. Jeho malování bylo službou, prostředkem v osobním hledání pravdy. S jak roztomilou ješitností dítěte toužil poznat, co s námi jeho obrazy dělaly!
Stejně by bylo možné charakterizovat také jeho fotografování, zejména aranžované snímky.
Patřil-li tedy František Bílek k osobitým myslitelům, kromobyčejně zajímavým malířům a fotografům a vůbec k posledním ze svérázných olomouckých figurek, není možné nezmínit se nikoliv na posledním místě o jeho vztahu k hudbě, či přesněji k akustickému umění. Experimentoval i v této oblasti a nahrával např. reportáže z Getsemanské zahrady.
František Bílek byl člověkem vznícené fantazie, který měl soustředěnou schopnost naslouchat podvědomí. Byl komentátorem tohoto stejně jako minulých světů jakoby z odstupu či nadhledu. Skromným a přitom leckdy velmi přesným. Byl hodným a čistým člověkem. Jak bylo již řečeno, miloval symboliku a tak vycházel nejen z toho, že je jmenovcem slavného českého sochaře, ale že se také narodil ve výročí úmrtního dne Rembrandtova. Věnujme mu tam, kde už s nimi na věčnosti rozpráví, vzpomínku.
Sbohem.
Pavel Zatloukal





Předmět: Re: Zase něco. Ze života: popáté

23. března 2012 v 9:05



> Od: "Seidl Zdeněk"
> Datum: 13.03.2012 11:01
> Předmět: RE: Dobrý den pane olomoucký fotografe, jehož táži hned,
>
Bohužel nemám, ale zkusím se poptat ;)

> Datum: 13.03.2012 17:12
> Předmět: Re: Dobrý den pane olomoucký fotografe, jehož táži hned,
>
Dobrý dne pane Lojkásek,
kdybych o něčem slyšel budu Vás informovat. Já bohužel žádné jeho dílo nevlastním.
S přátelským pozdravem Svatopluk KLesnil

> Datum: 14.03.2012 12:25
> Předmět: Re: Dobrý den pane olomoucký fotografe, jehož táži hned,
>
Zdravím Vás, pane Lojkásku
to víte , že by mne zajímalo, v jaké souvislosti se o pana Bílka zajímáte.
Jeden typ bych Vám dal: jeho fotografie, jako autorské dílo - autoportrét, je v katalogu k výstavě Civitas Dei, z roku 2004. Tento katalog bude jistě k dispozici v Galerii G, kam Vás tímto srdečně zvu.
S pozdravem Vladimír Janek

> Datum: 14.03.2012 13:05
> Předmět: Re: Dobrý den pane olomoucký fotografe, jehož táži hned,
>
Pane Lojkásek, bohužel nemam ani fotku pana Bílka. Zkuste jiné olomoucké fotografické příznivce. Např. Emil Pališek fotil olomoucké významné lidi.
palisek@zc.cd.cz
Jeho email
S přátelským pozdravem Svatopluk Klesnil

> Datum: 14.03.2012 14:07
> Předmět: RE: Dobrý den pane olomoucký fotografe Čuříku, jehož táži hned,
>
Dobrý den,
Františka Bílka jsem skutečně jednou fotografoval. Je to už nejméně deset let a musel bych snímky pohledat.
Prosím upřesněte k čemu fotografie potřebujete
S pozdravem - Lumír Čuřík

> Datum: 14.03.2012 19:08
> Předmět: Re: Dobrý den pane olomoucký fotografe Lachmane, jehož táži hned,
>
Dobrý den,
to je omyl.

> Datum: 16.03.2012 16:25
> Předmět: Odp: Dobrý den pane olomoucký fotografe Pališku, jehož táži hned,
>
Dobrý den, pane Lojkásku,
pana Bílka na fotografiíchzachyceného bohužel nemám, ale shodou okolností byl dnes u mě fotograf OndřejHruška, který prý jeho fotografii má a posílám tedy na něj kontakt kdalší domluvě:
hruska.ondrej@gmail.com
Budu-li o někom dalším vědětdám rád vědět i Vám, protože Vaše téma (i blog o panu Bílkovi) je velmizajímavé.
Mějte se fajn,
Emil Pališek.


VEČERNÍK, 12. září 2005
Mezinárodní varhanní festival, konaný letos v Olomouci už po sedmatřicáté, se nestal pouze akademickou zábavou. Žilo jím doopravdy celé město, dokladem čehož je i olomoucký malíř František Bílek.
Ačkoli jej Olomoučané znají spíše od Prioru, po dobu konání festivalu se přestěhoval do Denisovy ulice a na elektrické varhany hrál mimo jiné i Johanna Sebastiana Bacha, jehož výročí je letošní festival věnován. "Není to tady na té ulici úplně ono, kolem jezdí auta a není mne příliš slyšet", mrzel se František Bílek, který je v Olomouci oblíben svoji imagí pohádkového dědečka. "Hraju takové vzpomínky na staré mistry a tento týden samozřejmě i Bacha. Přidám něco z toho, něco z toho a vznikají nechci říct přímo nové skladby, ale spíše takové zvukomalby. Snažím se v základních tazích vystihnout jednotlivé varhanní mistry, stejně jako van Gogh několika tahy vystihoval povahu člověka", říká Bílek.
-vb-


> Datum: 16.03.2012 20:15
> Předmět: Bílek
>
Vážený pane Lojkásku,
plně podporuji vaše snažení. Bílka jsem znal jako podivína hrajícího v ulicích Olomouce na klávesy, které vozil v kočárku. To bylo tak kolem roku 2005. Tehdy jsme jako středoškoláci objevovali krásy středu města a pana Bílka jsem bral jako jeho součást. Myslím, že o něm věděl snad každý, kdo nebyl úplně slepý. S jeho svolením jsem ho v roce na jaře roku 2006 fotografoval u proluky vedle muzea umění - všimněte si té krásy plakátovací stěny...snad tam tehdy rostl nějaký strom. Tehdy jsme tu fotografii použili i na obal cd naší kapely peristaltic wave....publikujte, ale prosím do fotografie nezasahujte.
připojuji nějaké další kontakty pro vaše pátrání:
Láďa Janek, lektor fotografie na ddm, estetika@ddmolomouc.cz
Jirka Klimeš, znalec olomouckých figur, básník, jirka.klimes@centrum.cz
JanAndras@seznam.cz, fotograf
buďte zdráv,
Ondřej Hruška


> Datum: 23.03.2012 00:51
> Předmět: František Bílek
>
Dobrý den,
Františka Bílka jsem osobně neznal, o jeho životě a tvorbě nevím zhola nic. Přesto vím o koho jde z letmých setkání. Františka Bílka si spojuji s geniem loci Olomouce podobně jako například kašpárka Karla, Laďu z katedrály, nebo chodce Smahela. Z jistého pohledu se celé město jeví jako pozoruhodné panoptikum, opustí-li ho studenti a ze shluku komparzistů náhle vystoupí postavy skutečných obyvatel. Navzdory tomu však Bílek se svojí plachou tváří a umanutým pohledem jaksi nenaplňoval roli jednorozměrného lokálního podivína, nad kterým se jen mávne rukou, se kterým jsou všichni hned rychle hotovi, a kterému familierně a s jakousi velkomyslnou shovívavostí říkají místní zdrob nělým jménem, nebo jej naopak častují ironicky nadnesenými tituly. Spíš než šaškovi, kterého je lidu třeba, se Bílek podobal mnichu, vzbouřenci činu i myšlenky. Směšný se však nejevil. Znepokojivý ano. A bylo znát, že jedná z rozmyslu. Teď popíšu jednu situaci - děje tam je poskrovnu, ale povahu místa a náladu okamžiku, myslím, vystihuje věrně. Toto je moje vzpomínka.


Proluku mezi domy v Denisově ulici vyplňoval hnijící dřevěný plot pokrytý cáry plakátů a stovkami zrezivělých rýsováčků. Ukrýval odpadky, suť, plevel a hlavu Stalina porostlou mechem. Dlažbu tvořily omleté kameny úhledně nasázené vedle sebe, takže připomínaly buchty na pekáči. Koleje obrušovala sténající tramvaj vezoucí dva až tři pasažéry, ulice byla prázdná. Šel jsem jí a pociťoval jakési rozrušení, krásu a trýzeň spečené v jedno. Představa, že procházím umaštěným leporelem. Představa, že samy domy si vyhalucinovaly své obyvatele. Neuvěřitelnost. Bylo pozdní odpoledne. Sobota. Konec léta 2004. U dřevěného plotu v prázdné Denisově ulici stojí Franti šek Bílek ve své neměnné uniformě (ošuntělý hnědý kabát, černá zimní čepice v oblasti uší izolovaná vatou, zemovka kolem krku). Na dětském kočárku má položený keyboard, na který preluduje skutečně zvláštní hudbu. Opodál nesměle leží kloubouk na případné drobné. Zjevně ale není v centru umělcova zájmu. Je to sociální alibi. Jasné motivy měšťany uklidňují. Prsty Františku Bílkovi poletují po plastových klapkách.Tváří se nezúčastněně. Sebe se ptám komu to hraje. Jedno komu. Nikomu. Městu hraje! Tohle by se dělo i beze svědků. Postava organicky propojená s místem. Tohle se děje v Olomouci! Slunce pozdního odpoledne vytahuje z omítek po slední barvy toho dne. Je to vakuum času ten moment. Teplý vzduch mezi vyceněnými domy rozechvívají Bílkovy melodie. Pomatení smyslů. Organicky se prorůstají. Jeden pocit. Fascinace.


Bílek je snivec, dochází mi. V románu Alfreda Kubina Země snivců byl každý obyvatel uměle vytvořené říše důmyslně vybrán. Svojí fyziognomickou konstitucí, ojedinělou zálibou, jednostranně rozvinutou výraznou vlastností, nadprůměrně zbystřenými smyslovými orgány, svým narozením nebo budoucím osudem byl člověk pro život v Zemi snivců předurčen. Jedna z hlavních postav popisuje život v takové zemi následovně: "Mohl bych vám vylíčit jenom povrch, ale pro snivce je právě bytostné, že směřuje do hloubky. Všechno spočívá na maximálně produševnělém životě, strasti a slasti současníků jsou snivci cizí. Při jeho zcela jiném hodnotícím měř&ia cute;tku musí mu přirozeně zůstat cizí. Nejspíše ještě, alespoň jako přirovnání, by se dotkl jádra naší věci pojem "nálada". Zážitky našich lidí jsou jenom náladami, žijí jenom v náladách, všechna vnější jsoucnost, kterou si podle přání utvářejí co nejdůsažnější spoluprací, poskytuje v jistém smyslu jen surovinu. O to, aby se tato surovina nevyčerpala, je samozřejmě hojnou měrou postaráno. Leč snivec nevěří ničemu nežli snu - svému snu, který je u nás chráněn a rozvíjen, bylo by nemyslitelnou velezradou, kdyby byl rušen."


Bílka hrajícího ve městě na klávesy jednou zachytil na svoji flexaretu můj přítel fotograf Ondřej Hruška. Líbila se nám a proto se objevila i na zadní straně obalu nahrávky polomystifikačního uskupení Peristaltic wave, jehož největší vadou na kráse byl právě fakt, že vůbec kdy vystoupilo z mystifikace směrem ke skutečné tvorbě, která navíc s malířem Bílkem neměla žádnou spojitost. Více k panu Bílkovi, aniž bych fabuloval, nemám co říct.
Přeji Vám dobré zdraví a úspěchy ve Vašem bádání.
Jiří Klimeš


> Datum: 16.03.2012 21:50
> Předmět: Re: Pane Hruško díky, díky moc:
>
Pane Lojkásku,
po letmém prostudování vašeho blogu musím konstatovat, že jste docela výkonný grafoman.
Jestliže nejste z Olomouce, přiblížím vám okolnosti toho místa, je to samý střed města, úzký krk ulice denisova, kudy musí projít či projet tramvají každý, kdo cestuje z jednoho konce na druhý. Fotka vznikla, hádám, podle zbytku filmu a svých zvyků, o víkendu. Dnes je z tohoto plotu reklamní plocha pro účely muzea umění, které jej poměrně vkusně využívá k propagaci svých výstav, ale uvědomil jsem si, že půvab strhaných plakátů nelze opakovat. takže je to dvojitým historickým dokumentem.
grafika alba je snad někde zachována, ale v tuto chvíli mohu poskytnout jen tento odkaz:
http://www.pw.wz.cz/cdpw.html
více o kapele pak na http://www.pw.wz.cz - nějaké písně tam jsou ke stažení
o bílkovi jsme nehráli ani nezpívali, na obal se dostal z čiré sympatie k jeho osobě a k jeho hudebním výkonům, kterými obohacoval město. byl to nápad jirky klimeše, který byl ostatně vedoucím a mozkem celé kapely. ovšem nepochybuji, že z naší hudby by se byl muzikant bílek zhroutil.
Fotografii literárně rozeberte jak je libo.
peristalic wave se rozpadli v tom roce 2006, všichni jsme víceméně pořád v Olomouci, reunion ale již dlouho nebyl tématem naší konverzace. pokud by k němu mělo dojít, tak snad jedině kvůli panu Bílkovi.
zdravím vás,
oh.




"Moje země"

20. března 2012 v 10:26


Ta je ve mně.

Aniž třeba světadíl, jak by ihned, naopak, rozeřvaně mínil nějaký zdejší zpěvák popu, například.

Oproti němu, se zcela jinou zemí uvnitř, nejsem kýč.

Moje země uvnitř nijak zvlášť zajímavá není, proto ani občasné návštěvníky nemívá - k čemu by jim taky bylo zjištění, že třeba poslední týden je základním zájmem jejího jediného obyvatele nějak rozumně vyřešit či stanovit vysoce pravděpodobných důvodností okolností stavu navázání vztahu mezi filmovou herečkou Meg Ryan a olomouckým naivistickým malířem a fotografem, a celoměstsky známou bizarní figurkou.

Jmenoval se František Bílek a ke všemu před dvěma roky zemřel - takže se ho není ani jak zeptat, a nebylo by zřejmě snadné i kdyby nakrásně ještě žil.

Moje země uvnitř nemá s jinými podobnými zeměmi žádné spojení, nebo v případě Bílkově o něm ještě nevím, obdobně jsem obdobně rozpačitý i při rozmýšlení perspektivy možnosti mého vztahu s Meg Ryan.

Některá spojení prostě není možno navázat, třebaže dotyčné dvě stanice neoddělují velehory, lány moří, nekonečna vesmírů, v čase vzniku jakékoli myšlenky býváváme nekonečně blízce přítomni.

Za necelé čtyři týdny, 12. dubna, si ověřím možnost spojení, či průniku, astrálem s použitím bílé niti, stručný popis tohoto pokusu jsem již v kterémsi minulém blogu předložil.

Vymyslet však nápad funkčního spojení mezi kontinenty Meg Ryan a Františka Bílka jeví se prozatím nad mé síly, s nichž tou základní je cosi jako energie představivosti, která je současně základním pohonem mé země uvnitř, pokud se s ní občas kamsi vydám na cestu.

Při takovýchto cestách světem, kdy mi to požbluňkává v žaludku, mívávám pocit, že moje země uvnitř nemá celistvě pevný tvar, nýbrž že je čímsi jako archipelagem, popřípadě souhvězdím.



Předmět: Re: Zase něco. Ze života: počtvrté

16. března 2012 v 10:08



> Datum: 14.03.2012 15:48
> Předmět: Re: Více v příloze:
>
Máte vy to ale štěstí pane Lojkásek,potkala jsem před hodinou vynikajícího fotografa Vladislava Galgonka ,který ho hodně fotil a velmi dobře ho znal. Je ochoten se do té akce zainteresovat.Tady je jeho email:Vladislav.galgonek@email.cz Jiak já si to promyslím jak se na tu chvilku sejdeme.napíšu.Eva Chyťová


MŮJ DUCH ZAŽEHNÁVÁ APOKALYPSU
CELÉHO SVĚTA TŘETÍHO TISÍCILETÍ …


> Datum: 15.03.2012 17:04
> Předmět: Re: Vlodku Galgonku, zdravím, chodili jsme spolu na Žukově do mateřské školy.
>
Nazdar Bohouši, starý kamaráde z mateřské školy v Žukově- je to už opravdu mnoho let co jsme
se neviděli, Tvůj mail mě velice překvapil a rád bych Ti v mezích mých možností vyhověl . Jsem od ledna letošního roku v důchodu , ale mám v současné době hodně starostí a problémů v osobním životě-teď momentálně tady v Olomouci řeším stěhování do jiného bytu apod. , takže mám všechny své věci v krabicích a v různém provizoriu - ještě to potrvá asi 14 dní - pak bych se podíval i na Bílka .
Františka Bílka jsem znal dobře osobně více než 20 let, sledoval jsem jeho vývoj - byl to člověk velmi zvláštní a svérázný.
Ikdyž neměl umělecké vzdělání, byl bezesporu obdařen mimořádným talentem, který ovšem nedokázal nikdy pořádně zuročit . Sám jsem mu pomáhal v publicitě jeho tvorby pokud to bylo možné avšak později už ujížděl do svého vlastního světa, který se dal těžko pochopit . Teď je mi líto, že mi zůstaly jen fotografické portréty, které jsem pořizoval při svých reportážích o něm - z jeho díla se prakticky nedalo nic získat, protože zásadně nic neprodával, přestože celý život žil nesmírně skromně, přitom kdyby prodával své obrazy, které dělal tak před dvaceti lety, mohl být milionářem . Je fakt, že jeho dílo kladně hodnotí ředitel Muzea moderního umění v Olomouci profesor Pavel Zatloukal, ale to byly jeho dřívější obrazy, kde se ukázal především jako mimořádně vynikající kopista . Později Bílek od této tvorby ustoupil a začal silně experimentovat-začal využívat i fotografie - udělal řadu zajímavých věcí, ale stále více do svých děl stylizoval svou osobu , většinou v nahé podobě. Většinou to byly symboly,kterými reagoval na některé společenské jevy nebo události . Ke konci života pak začal komponovat i hudbu- bylo vidět, že má i v tomto oboru talent , ale nebyl schopen to nějak využít a většinou své hudební výtvory předváděl v ulicích centra Olomouce, kde si přilepšoval jako žebrák . Bylo mi ho líto, ale nedalo se ho nijak usměrnit , měl svůj svět a nikomu se nepodařilo ho přimět k nějaké změně . Ani nevím jak zemřel, jestli ho zklátila nějaká choroba, o tom jsem se nikdy nebavili . K sobě si nikoho nepřipouštěl - žil naprosto sám- vypadal vždy velmi zchátrale , přitom mu bylo jen něco málo přes 70 , když zemřel.


Vytvářel si svou image , chodil naprosto neupravený, i v létě oblečený v teplém kabátě a kolem krku měl vždy omotaný hadr( ikdyž mnoho lidí mu nabízelo kvalitnější úbor) . Chodil tak na různé významné vernisáže, hovořil s autory a veřejnost ho postupně brala jako zvláštního podivína - byl jednoznačně nepřehlednutelný.
Určitě je záslužné se jeho osobností i dílem zabývat , tak Ti přeji v tom hodně zdaru- pokud budu moci , pomůžu alespoň těmi fotkami . Co se týče kontaktů na některé lidí , o které máš zájem , zašlu Ti je v příštím mailu, až to trochu uspořádám .Se všemi, které uvádíš se znám, takže to nebude problém . Předpokládám, že máš na mysli kunshistoričku Simonu Jemelkovou z olomouckého Muzea moderního umění , tu také dobře znám - je manželkou fotografa Tomáše Jemelky, kterému jsem loni v Galerii Patro uváděl výstavu k jeho šedesátinám .Z antikvářů a galeristů je znalcem a sběratelem jeho díla také galerista Jiří Skácelík . O dalších Tě poinformuji příště.
Zdraví Láďa G.


> Datum: 14.03.2012 07:21
> Předmět: RE: Dobrý den milá paní Kachyňová, prosím vás:
>
Zdravím Vás ,
A doufám, že Vám udělám radost tím málem , které Vám mohu ze své pozice sociální pracovnice poskytnout o panu Bílkovi.Je pravdou to , co píšete , že pro mnoho lidí byl podivínem , ale já jsem se naučila po dobu své dlouholeté praxe lidi nesoudit a neposuzovat dle zevnějšku.A tak , když odmyslíme tuto stránku věci domnívám se , že jeho způsob žití odpovídal jeho tvorbě, která byla z mého laického pohledu překrásná .Pravdou je, že ne každému svá díla rád ukazoval a co se týká jejich prodeje , tak vždy jmenoval pouze jednoho přítele ke kterému měl v této oblasti výtvarného umění důvěru.Se mnou hovořil o společném známém a to již zesnulém panu Slavojovi Kovaříkovi, taktéž v určité době opomíjeném malíři.Bohužel pan Bílek zemřel dřív než jsme se stihli více poznat za mého působení na Přichystalové ulici. Přeji Vám hezké dny a úspěch v dokončení vzpomínky na p.Bílka.

> Datum: 14.03.2012 12:49
> Předmět: RE: Milá paní Kachyňová, děkuji vděčně za první(???) zprávu.
>
Dnes jsem se pokusila kontaktovat bývalou pracovnici našich služeb , která p.Bílka znala.Pokud se ozve předám jí kontakt na Vás.

> Datum: 15.03.2012 13:07
> Předmět:
>
Zdravím Vás ,
Poslední informace , které jsem Vám slíbila jsem zjistila od bývalé spolupracovnice a ta uvedla, že se s p.Bílkem setkala těsně před jeho smrtí v době , kdy už nevycházel z bytu a neměl zájem komunikovat se svým okolím.Takže neměla možnost p.Bílka více poznat.Více pro Vás už nemohu udělat a proto se s Vámi loučím a přeji hodně úspěchů.

Předmět: Re: Zase něco. Ze života: potřetí

14. března 2012 v 10:26


> Datum: 14.03.2012 07:21
> Předmět: RE: Dobrý den milá paní Kachyňová, prosím vás:
>
Zdravím Vás ,
A doufám, že Vám udělám radost tím málem , které Vám mohu ze své pozice sociální pracovnice poskytnout o panu Bílkovi.Je pravdou to , co píšete , že pro mnoho lidí byl podivínem , ale já jsem se naučila po dobu své dlouholeté praxe lidi nesoudit a neposuzovat dle zevnějšku.A tak , když odmyslíme tuto stránku věci domnívám se , že jeho způsob žití odpovídal jeho tvorbě, která byla z mého laického pohledu překrásná .Pravdou je, že ne každému svá díla rád ukazoval a co se týká jejich prodeje , tak vždy jmenoval pouze jednoho přítele ke kterému měl v této oblasti výtvarného umění důvěru.Se mnou hovořil o společném známém a to již zesnulém panu Slavojovi Kovaříkovi, taktéž v určité době opomíjeném malíři.Bohužel pan Bílek zemřel dřív než jsme se stihli více poznat za mého působení na Přichystalové ulici. Přeji Vám hezké dny a úspěch v dokončení vzpomínky na p.Bílka.


> Datum: 13.03.2012 12:27
> Předmět:
>
Dobrý den pane Lojkásek,jájsem ho znala.Jestli máte zájem zavolejte.608 44 21 29.Zdraví Eva Chyťová

> Datum: 13.03.2012 13:29
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová, děkuji vám za kontakt, jenže:
>
> Pane Lojkásek děkuji,že jste se mi ozval.ale vznikla chyba já nevlastním žádný obchod ani v něm nepracuji,jak píšete ,že se snad stavíte. Já jsem výtvarnice Eva Chyťová a pana Bílka jsem znala,jestli budete chtít můžeme se sejít a popovídat si o něm já mám s panem Bílkem nafocený umělecký portrét.Nevím odkud jste napište prosím, já jsem samozřejmě z Olomouce.Eva Chyťová

> Datum: 13.03.2012 13:58
> Předmět: Re: Milá paní Chyťová, děkuji vám za kontakt, jenže:
>
> Tak pane Lojkásek máte krásný smysl pro humor.Je možné se sejít .21.tj středa napište kde a v kolik hodin já se pokusím tam dorazit.Pro pana Bílka to ráda udělám.,protože jsem ho měla moc ráda.Eva Chyťová P,S.Posílám svoje foto aby jste mne poznal.


> Datum: 13.03.2012 10:54
> Předmět: Re: Milá paní Zapletalová, bílkovské úkoly hned zrána:
>
Jo, úkolokovat umíte :-))
Opět Vás zklamu - žádnou databázi fotografů nemám. Vrstevníci p.Bílka už nežijí (Stibor, Hořínek), Štreit či Valušková mají zaměření jiné a řekla bych že se za jeho života "míjeli" a mladí jej už neznají (Janek, Leonidová, Klesnil aj.). Myslím, že nejvíce o něm nafotily právě novináři oblastního tisku - a dle Vašeho pátrání také slepá ulička...
Když neměl žádné pozůstalé, tak potom vše propadá státu a asi se u toho napakují nejvíc starožitníci.... a těm je skutečný osud takové bytosti ukraden.
Budu se pídit dál.
VZ
> Od: "Seidl Zdeněk"
> Datum: 13.03.2012 11:01
> Předmět: RE: Dobrý den pane olomoucký fotografe, jehož táži hned,
>
Bohužel nemám, ale zkusím se poptat ;)

> Datum: 13.03.2012 17:12
> Předmět: Re: Dobrý den pane olomoucký fotografe, jehož táži hned,
>
Dobrý dne pane Lojkásek,
kdybych o něčem slyšel budu Vás informovat. Já bohužel žádné jeho dílo nevlastním.
S přátelským pozdravem Svatopluk KLesnil


> Datum: 14.03.2012 07:42
> Předmět: Re: Naopak podle téhleté fotky bych vás,
>
> Dobré ráno pa Lojkásek tak jste mne objevil.Piju kafe a přemýšlím kdy a v kolik se tedy s Vámi 21.3 setkám.Nejraději bych Vám o panu Bílkovi povídala osobně, vzpomínky by mě ,když mne budete provokovat snad letěly sami doufám.Ráno 7.3O nemohu, ale odpoledne by to šlo.Dnes a zítra do 8 hodin ráno budu na netu a potom odjíždím tam není počítač.V Olomouci budu až v uterý.Jinak ty fotky jsou zajímavé.Jsem tam tak hezky schovaná.Zdraví Eva Chyťová







Předmět: Re: Zase něco. Ze života: podruhé

12. března 2012 v 12:03



> Datum: 09.03.2012 23:07
> Předmět: Re: Dobrý den, milý pane Oliči, který, i když už v Olomouci nejste,
>
Dobrý večer, pane Lojkásku,
nevím ale jak budu být nápomocen, Bílka jsem zajisté vídal a něco o něm slyšel od Ládi Daňka jenž scénu olomouckou znal ze všech stran a do všech podrobností. Na jeho práce si vlastně ani příliš nepamatuji, dnad také proto, že ve sbírkách jsem jeho práci snad ani neviděl. Na druhé straně by mě na výjimečnost jeho práce L.D. upozornil, takže jako kuriozitu to zatím chápu , s tím ovšem, že nevylučuji objevení prací opravdu zajímavých. Zkrátka bylo to nějak přílíš mimo a tak jsem
spíše zvědavavý na tyto objevy.
Po pravdě řečeno v Olomouci se etablovaly jiné umělecké formy a umění současné a současnější, zatímco malíři byli většinou takovmi těmi zastánci mírného pokroku v mezích zákona, říkejme tomu střední proud, jistě také s nějakým regionálním nádechem či výtvarným dialektem, jenž
tak poznamenal tuto oblast rozvážně hanáckou a nedůvěřvoui ke všemu výstřednímu a podivínskému.
A tak musím se sám zeptat kolegů a známých, co k tomuto posmrtnému dílu mi sdělí, já tyto osamělce a podivíny mám jinak stále ve velké vážnosti a dílo-kroobyčejné by asi této pozornosti neuniklo.
Tož zatím tak, Mějte se pěkně!
Zdravím srdečně- J.O.


> Datum: 11.03.2012 08:21
> Předmět: Re: Dobrý den v sobotní Olomouci,
>
Vážený pane Lojkásek,
pana Bílka jsem znala osobně. Chodil do galerie Bohéma, kde jsem tu dobu pracovala a vedl se mnou vždy velmi zajímavé debaty.
Byl to člověk žijící si ve vlastním světě a i když nevábně voněl a jeho hlava zamotaná v zemovce a tepláky vycpané novinami jak v létě tak v zimě nepůsobili vábně, byl to chytrý člověk se svým názorem. Jeho díla jsou velmi zajímavá a některá jsou k mání. Prodává je starožitník pan Jiří Teichmann z Olomouce na www.antica.cz možná bude vědět více i o panu Bílkovi. Bydlel řadu let v části Olomouce, kde bydlel i pan Bílek. Jestli se zachovalo něco z věcí pana Bílka nevím, byl sběratelem všeho, co našel na ulici, takže jeho byt byla jedna velká skládka. Ke konci svého života musel byt opustit, což těžce nesl.
Přeji Vám, aby bylo Vaše pátrání úspěšné.
Krásný den
Ivana Šmidová
Galerie Labyrint

> Datum: 11.03.2012 16:19
> Předmět: F. B.
>
Dobrý den,
bohužel Vám asi nepomohu. Pana Bílka jsem znal roky z ulice, ale ani jsem nevěděl, čím se zabývá. Pak jsem o něm jednou, nejvýš dvakrát psal do místních novin, snad pořádně, ale jen jako novinář. Ani jsme se osobně bohužel nesblížili, ani jsem se nestal znalcem jeho díla. A ani ty články už nemám. Přeji Vám úspěch v dalším pátrání a pozdravuji,
Václav Burian

> Datum: 11.03.2012 21:04
> Předmět: KOINCIDENCE
>
Víceméně tentýž den, co jste mi podávala, paní Zapletalová, vůbec první zprávu o Františkovi Bílkovi, kterého jsem předtím naprosto neznal, tak 6. března v čase 00:33:36 umístil na Net olomoucký antikvář pan Teichmann nabídku prodeje obrazu tohoto naivistického malíře: za částku 13 500 Kč, uvádím, aby bylo zřejmé, v jakém zhruba definičním oboru se nacházíme.
http://www.antikpraha.cz/index.php?idAktualni=8&idInzerat=7795
Jde o olejomalbu malbu na plechu naivního motivu.
Obraz je ze signovaný "František Bílek" a datován 1995 v levém dolním rohu a ze zadní části je to napsno jeho rukou rovněž s místem "Olomouc" CZECH REPUBLIK.
Autor je katalogovaný a to ve "Slovníku Československých výtvarných umělců"
Součástí obrazu je i obrazový rám.
Bližší popis viz fotodokumentace.
Rozměry budou doplněny dodatečně.
Po citátu z Internetu doplním, že sám bych obraz nazval jako LEDA S LABUTÍ, tedy zase jinou shodou jakýchsi jiných shod se tu již podruhé setkáváme s podobnými atributy, tedy protagonistou v postavě ptáka. Přičemž nejsem schopen určit jak typickým nebo inspiračně zásadním pro celou Bílkovu autorskou ikonografii.
Fotografie, která zmíněnou nabídku doprovází, je maličká, miniaturní málem k nerozlišitelnosti, proto jsem se ji rozhodl zvětšit iluzí, z čehož by jistě zrovna pan Bílek měl radost.
Vytvořil jsem tedy tak zvaný holužn, na který je se třeba jistou chvíli soustředěně dívat, až oči samy přeostří obraz ze stavu plochy do zřetelnější hmotitosti zdánlivé prostorovosti.
Hezký den!
Dveře se sice na tento pokyn neotevřou, a on nevkročí...



> Datum: 11.03.2012 18:46
> Předmět: Re: Dobrý den, tedy večer, pane Konečný, dovoluji si dotaz,
>
Vážený pane Lojkásku,
s panem Bílkem jsem se vskutku setkal. Ve své sbírce mám jeden obraz z počátků jeho tvorby, když ještě maloval zcela realisticky. Jedná se o obraz Žně na Hané, který můžete vidět na fotce v příloze mailu, která je z roku 2007 a je na ní vidět pan Bílek, který nese svůj obraz k prodeji do starožitnictví pana Rampoucha. Ten je i autorem snímku. Pana Bílka jsem kdysi navštívil i v jeho bytě pod Dómem, ale fotodokumentaci ani písemné záznamy nemám. Vím, že tam tenkráte (asi kolem roku 2003) hojně fotografoval pan Jindřich Štreit se svým žákem.
Tvorba pana Bílka pokud vím po jeho smrti skončila v Muzeu umění v Olomouci, kde o ni pečovala paní dr. Simona Jemelková. Mne bohužel jeho práce nějak zvláště nezaujala, takže více nevím. Zkuste se obrátit na paní PhDr. Simonu Jemelkovou z olomouckého Muzea umění nebo fotografa pana Štreita.
Více Vám bohužel nemohu pomoci.
Hodně úspěchů v pátrání přeje a zdraví
Pavel Konečný


> Od: "Jiří Teichmann - Antica"
> Datum: 11.03.2012 20:30
> Předmět: RE: Dobrý den, vážený pane Teichmanne, možná vás oslovuji kvůli tématu,
>
Dobrý večer pane,
s panem Bílkem jsem byl více než soused.
Byl jsem u něj v jeho posledních dnech, kdy mne povolal k několika návštěvám, protože se známe asi skoro celých třicet roků jako sousedé, ale pak i trošku více blíže.
Nakonec to dopadlo tak, že jsem s PhDr.Jemelkovou Simonou udělal pro něj nakonec pohřeb, jinak by to skončil bez obřadu se spopolněním.
Dědicem se nakonec stal stát a většinu podkladů má "Muzeum umění" jako správce jeho dědictví z hlediska jeho osobnosti.
Vše se momentálně zpracovává a chystá se v "Muzeu uěmní" jeho budoucí výstava až bude vše zpracované.
Rovněž jsem předal všechny podklady do "Muzea umění", kde to podle mého názoru je na tom nejsprávnějším místě.
Do ukončení celého dědictví a následného dořešení některých s tímto souvisejícím procesem se zatím nehodlám s nikým a další věci dělit.
Pokud můžete a zajímá Vás to, tak to můžete zpracovávat a sledujte dění ohledně jeho osoby a s následnou výstavou a pak se tam můžeme při výstavě a nebo již po ní setkat.
S pozdravem a úctou
Jiří Teichmann
P.S.foto k obrázku máme v prodeji a je to pod linkou:
http://www.antica.cz/teichmann/nabidka_detail.php?id=01411
Bude jich možná více a to je záleitost toho nedokončeného dědictví.
Po výstavě bude o obrázky zřejmě velký zájem a cena půjde podstatně nahoru!


> Datum: 12.03.2012 09:03
> Předmět: RE: Dobrý den paní doktorko Jemelková, prosím vás:
>
Vážený pane,
Těší mě váš tak náhle vzbuzený zájem o osobnost Františka Bílka.
Jeho pozůstalost se však teprve začíná zpracovávat, není ještě ukončeno dědické řízení, a proto Vám bohužel nemohu poskytnout informace.
S pozdravem
PhDr. Simona Jemelková


> Datum: 12.03.2012 11:50
> Předmět: Re: VYHNÁNÍ Z RÁJE
>
Myšlenky nad "Vyhnáním z ráje" se Vám pěkně rozběhly - mnoha směry :-)) Pitva důkladná !
Starozákonný "Nezpodobnitelný" měl a má už tolik podob a tváří, že kdyby to bral vážně jde mu hlava kolem a má z nás trvale špatné spaní...
Pan Bílek měl podobně košaté myšlení nejen v námětech obrazů , ale i v kompozici fotografií a nakonec i v té hudbě - škoda, že jste se nepotkali...
Zdraví VZ




Předmět: Re: Zase něco. Ze života:

8. března 2012 v 18:43



> Datum: 08.03.2012 15:01
> Předmět: Re: Zase něco. Ze života:
>
Pěkné popzdravení,
na přelomu měsíce vždy měníme starou výstavu za novou. Minule byli lehce erotické fotky od Terezy z Davle a nyní máme koláže na podobné téma od Jana Demerci.
Rozkmitaná nit před čočkou opravdu může působit jako oblečená říza (nabízí se anděl, může však být i mnich, jeptiška, ale i soudce v taláru a nebo Královna noci ...).
Pan Bílek byl byl zvláštní bytostí, byl i figurkou pro místní tisk, ale jeho filosofické úvahy byly velmi hluboké, trefné a nadčasové. Pohrával si s focením, hudbou, malováním, zpěvem (měl velmi silný hlas a absolutní sluch). Celý život pečoval o nemocnou maminku, proto chodil do práce (TOS) jen na poloviční úvazek. Tomu potom odpovídal důchod 3.000,- na měsíc... Za to ještě kupoval především mlíko pro své kočky ... Byl hodně nemocný, i v létě chodil s hlavou zabalenou do hader na mytí podlahy... Občas jsem mu dávala rajčata, jablka - co zrovna zahrádka nabízela a nebo i čokoládu a sušenky.
Nesvedla bych o něm nic napsat - nemám literární střevo - jen sběratelské. Posílám proto pár mobilových ofocenin ze svého archivu.
Ať se hrátky a experimenty dále daří!
VZ.


> Datum: 09.03.2012 07:12
> Předmět: Re: Dobrý den, pane řediteli Urbášku, ano, tak vás s jarem
>
Vážený pana kolego,
v našem archivu o Bíklovi nemáme zhola nic, protože se orientujeme výhradně na olomouckou univerzitu. Já mám dojem, že se Bílkem zabýval někdo z olomouckého Muzea umění. I pokud by tento dojem byl mylný, tak je to organizace, která Vám může dát informace, o kterých mi píšete.
Srdečně zdraví
Pavel Urbášek

> Datum: 09.03.2012 10:15
> Předmět: Re: Dobrý den v Olomouci, pane doktore Vodo, prosím vás,
>
Pana Bílka jsem znal. Ale nic bližšího o něm nevím. Ani kde bydlel, ani nikoho, kdo ho blížeji znal neznám. Pamatuju si pouze klepy a ty bych nerad šířil.
Takže nemohu sloužit
Voda


> Datum: 09.03.2012 10:37
> Předmět: Re: Milá paní Zapletalová, tak jsem si to prohlídnul pořádněji:
>
Je hezké, že Vás pan Bílek takhle nadálku zaujal. A věřím, že je to i Váš šálek kávy :-))
Nevím, že by někdo systematicky zpracoval jeho osud. Spíše ne, spíše se mu jen všichni posmívali ... ale určitě by si to zasloužil....
Kde skončila jeho pozůstalost - měl-li jakou - netuším , o nějaké širší rodině nikdy nemluvil. Zemřel v domově s pečovatelskou službou. Kam se poděly jeho případné obrazy taky netuším (nedivila bych se, kdyby na smeťáku - takový vztah k němu měli i obyvatelé domu, kde s kočkama žil - moje známá tam v té době dělala správcovou.
Znám ho jen z místa galeristky (od r.2003). Asi 2 roky byl členem Unie výtvarných umělců Olomoucka - odtud strohá zmínka v kolektivním katalogu (z r.2004 přikládám ještě jednu fotografii) - nar. 4.10.1940, autodidakt, obor malba a fotografie, bytem Komenského 12, Olomouc . Myslím, že se v tomto období účastnil asi dvou výstav za toto seskupení. Vzápětí vystoupil, neboť neměl na roční zápisné....
Znovu byl přijat do spolku cca v r. 2007 (to už mu pro nemoc zápisné odpustili), v r. 2008 se přestěhoval do pečovatelského domu Přichystalova 66 - Olomouc-Hodolany ,kde zemřel (snad) 5.10.2010- téměř kultovní datum - přesných 70. Parte jsem nikde nezachytila.
Mám jen o něm pár novinových článků a osobních vzpomínek....
Navnadila jsem?
Hezký víkend přeje
Zapletalová

> Datum: 09.03.2012 11:40
> Předmět: Re: Milá paní Zapletalová, ještě jsem tady kvůli tomu
>
Který obraz máte na mysli? Portrét či Cestu ke svobodě?
Veškeré materiály o p.Bílkovi mám jen v práci (když přijedete, ukážu). Různé články a snímky mi kdysi průběžně nosil p.Bílek osobně a ofotila jsem si je.
- 4.8.1994 - Hanácké noviny - foto a krátký text značka -bk-,
- 20.5.1995 - Moravský den - foto a krátký text Petr Lichovník,
- 11.7.1996 - Hanácké noviny - foto a delší text značka -bk,luc-
- 2.7.1999 - Olomoucký PULS - foto a krátký text značka -dp-
- 6.7.1999 - Olomoucký PULS - foto a krátký text značka -las-
- 12.7.1999 - Blesk - foto a krátký text Pavel Ryšlink
- 23.8.1999 - MF Dnes - foto a delší text Václav Burian ,autor je spolupracovníkem redakce
- 21.12.2000 - Středomoravský deník - foto a krátký text značka (dor)
22.12.2000 - Den - foto a krátký text značka Repro DEN
12.9.2005 - Večerník - foto a delší text značka -vb-
9.7.2007 - Olomoucký Večerník - celá dvoustrana, foto a delší text značka Marek Pavliš
Netuším, zda tituly novin a jejich redaktoři ještě existují a případně kde ....
To už je detektivka spíš pro Vás :-))
Zdraví
VZ


> Datum: 09.03.2012 13:41
> Předmět: Re: http://edamaznakcempirek.blog.cz/1203/predmet-re-zase-neco-ze-zivota
>
Váš blog jsem shlédla - najednou pan Bílek znovu vstoupil mezi nás....
Vaše hravě-abstraktní myšlení a projevy jsou zajímavě-burcující (to už estetickou kategoríí je :-)) ? ).
Ať Vás to vše neopouští.
VZ

> Datum: 09.03.2012 14:12
> Předmět: Re: http://edamaznakcempirek.blog.cz/1203/predmet-re-zase-neco-ze-zivota
>
Posílám nekvalitní detily - obraz fyzicky nemáme - to je jen ofocenina na papíře ve formátu A5.
Blog budu sledovat
VZ

> Datum: 09.03.2012 14:29
> Předmět: Re:
>
Milá paní Zapletalová, díky, minimálně 1 je skvělý, k večeru ho vyzkouším, blog rozšířím, Nikolaj, můj sluha, mi v báni koupel připraví... Trojku zapřáhne... Vyrazíme na návštěvu k Nikinu.
Tak nějak by to psal Ivan Wernisch, přibližně stejně starý jako pan Bílek, a ten by to zase uměl namalovat... Některé světy jsou prostě báječné...

> Datum: 09.03.2012 14:34
> Předmět: Re: Re:
>
:-)) ti dva pánové by se spolu určitě nenudili .... svobodní a tolik vzdáleni materiálnímu pachtění ...

> Datum: 09.03.2012 15:43
> Předmět: Re: Olomoucký Večerník: Hledám mailový
>
Dobrý den,
pan Marek Pavliš u nás již 3 roky nepracuje. Bohužel kontakt na něho nemáme.
Hezký den
Marcela Fialová
Olomoucký Večerník
redakce

> Datum: 09.03.2012 17:46
> Předmět: Haiku.
>
[09.03.2012, 17:43]
František Bílek:
olomoucký podivín,
malíř. … A snílek.


> Datum: 10.03.2012 07:30
> Předmět: VYHNÁNÍ Z RÁJE
>
Ten anděl je černý, neboť je Andělem smrti, vždyť oni dva byli před chvilkou kvůli spáchání hříchu věčného zbaveni téže nekonečnosti, tedy života věčného, jak se v Bibli lze dočíst na málem samém jejím začátku - a o kus dál na navazujících stránkách oči naleznou i poučení o trestu zlořečenosti všech až do třetího pokolení jejich rodu, pokud se rozhodnou zpodobovat nejvyššího, tedy jediného, Boha našeho, vyrábět tělo Jeho podoby, ať již z kovového zlata nebo jílovité hlíny, obrazy tuší, oleji nebo světlem nevyjímaje.
Pojedli z jablka zakázaného vědění, stali se rázem smrtelnými, anděl Smrti je vyhání z Ráje, čímsi co mi na první pohled připomínalo košťatko, tedy koště, metlu, která je odedávna atributem ďáblovým, jemuž Ráji bylo býti zapovězeno, přesto svého v divadelní masce Hada dosáhnul.
Při následné úvaze jsem pomýšlel i na možnost suché větve v záchvatu andělském vzteku po rozkazu vůle boží odlomené z toho, co v dané chvíli bylo rozhněvané ruce nejbližšího, tedy z onoho Stromu života uprostřed Ráje, z něhož ti dva plodu trestuhodně pojedli, a mrtvým živé až do pozdějšího stavu i jejich mrtvosti setrvale trestati.
Nakonec, při dostatečném zvětšení této dílčí buňky původní plochy obrazu, jsem musel uznat, že občasné shluky černých pixelů v modři nad andělovou pravicí zřejmě původně tvořily ono cosi, co nazývává se jílec, a příslušívá šavli nebo meči, takže se zde jedná o siluetu meče ohnivého, jak podle příslušného přikázání Bible má být.
A na tuhle starozákonní exekuci, zkontrolovat si, zdali probíhá v intencích jako rozkazu, se přišel podívat i sám Bůh, jenž slovy v Knize knih bývává zpodobováván jako ohnivý keř a nebo oblak, například, ale jehož pravá podoba je zapovězena, tresty platnými na nejméně století dopředu, Bůh se dostavil, jenomže tělem být viděn nesmí a nemůže...
Malíř se proto vydal do oblasti jiné mytologii, jiných mytologických pravidel, méně trestných, a nebo vůbec ne, vzpomenul si na příběh nejvyššího boha Dia, vládce hromovládného, a nechal ho sem na vyhlídku přikolébat v podobě všem vzdělanějším z příběhu známé aférky s jistou Ledou, tedy v podobě boží labutí.
Hřích nespáchal, Boha oslavil, sám se před koštem ďáblovým ve svědomí uchránil, přikázání nepřestoupil, požadavky syžetu té odedávná známé story však bezezbytku naplnil.
Moji mysl smyslem pro legraci potěšil.




NEJDE-LI TO S ŽIVÝMI MRTVÝMI

5. března 2012 v 7:14
NEJDE-LI TO S ŽIVÝMI MRTVÝMI, TAK TO SNAD PŮJDE S MRTVÝMI MRTVÝMI



Nazvu svůj nápad sloganem TICHÝ DECH a míním jím zcela čerstvou myšlenku nějak zachytit posmrtnou přítomnost toho pana fotografa Tichého na kyjovském hřbitově, dokonce jen v průběhu té necelé minuty záznamu vzpomínkové desky tam.

Zemřel loni 12. dubna okolo poledne, na výroční den s magickým údajem 12. 04. 12 ve 12:04 budu tam postávat před mramorovou deskou s urnou v kolumbáriu kyjovského hřbitova.

Nastane, nebo to bude náhodná jenom fikce, pokud zavěsím v patřičné vzdálenosti od objektivu nit, a ona se mi bude komíhat ve větru? Že bude spuštěna od neviděného konce tyče, kterou držím v rukou mimo záběr (MO) kamery? A co například siderické kyvadlo obdobně zakončené jindy nahoře obdobné nitě mezi konečky bříšek palce a ukazováčku? Stejně tak může být ovlivňováno mnou, a přesto se předpokládá moje neutralita, absence jakékoli mé snahy do průběhu zlovolně nebo nápomocně zasahovat.

Samozřejmě, čím delší bude tyč, tím intentizivnější budou na jejím konečku záchvěvy mnou způsobované, výraznější amplitudy sinusoidy, zprostředkovaná indikace přítomnosti případného ducha je tak ihned s počátkem nápadu neprůkazná - navíc jakási tyč v poledne na hřbitově, tenhleten detail by v případě cizího člověka žádný místní nepřehlédnul, a měl by můj postup za hanobení památky před rokem zemřelého, i když třeba i jemu předtím dlouhá léta dotyčný jen smrdíval.

Budu tedy muset vymyslet jiný postup: míň okázalý a méně nápadný, třebaže pro případné stvrzení přítomnosti ducha zůstane i on (s ohledem na místní vítr) stejně nedůvěryhodně vachrlatý - ale co kdybych nit úplně odloučil od vlivu jakékoli části mého těla: třeba že bych ji upevnil žvýkačkou nebo po Tichého způsobu plastelínou kdesi nahoře na těle kamery, přehodil natěsno před objektiv s celou kamerou zafixovaný na stativu zcela bez jakéhokoli mého vlivu...

Stál bych opodál, dokonce bych si celou situaci pro důkaz mého nezasahování do průběhu mohl paralelně vyfotit.

Podle kteréhosi amerického výzkumu váží okolnosti posledního vydechnutí, kterým podle tradice uniká duše z těla, průměrně 28 gramů. 28 g. Kolik váží 1 svislý metr bílé šicí niti průměrné?


Pan Tichý (pro mne) navrátil zase jinak fotografii na sám její niépceovský začátek, jako akt holého záznamu - obdobně s pouhým záznamem světa pracovaly tenkrát první filmy bratří Lumiérů, bývávaly dlouhé onu necelou zmíněnou minutu, přesně podle hrubé délky 17 metrů celuloidového materiálu navinutého na cívce.
Na špulce, přesněji na špuli, řekli by v Kyjově.
I na korpusu, čili těle, fotoaparátu vyrobeného si panem Tichým nalezneme nějakou tu prázdnou špulku od nití.

Za dětství jsme si vyráběli telefony: dlouhý provázek natažený od jednoho víka krabičky od globínu (krému na boty) k víčku druhému. Zbývá ve mně dodnes přesvědčení, že tohleto primitivní zařízení přenášelo na vzdálenost mezi námi naše hlasy.
Třeba se mi totéž povede za pár týdnů v Kyjově, prostřednictvím volně svisle visící niti.

Obsahuje můj záměr i to, čemu se říkává dramatické?

V tomto smyslu, ve smyslu jakési možná připravené výzvy, upozorňuji na obrázek druhý, pokud jste přehlédli - na onen provázek padající a visící dolů z těla Tichého primitivního fotoaparátu.
Na tuhle nabídku, popřípadě přímo výzvu, na jakýsi ten konektor, zástrčku ke spojení, nachystánu možná pod obrazem, jsem se svou krámskou nití z tělesa kamery obdobně plandající dolů rozhodl přistoupit.
Vždyť dotyčná nabídka už teď v detailu vypadá jako kapka nějaké kanoucí ektoplasmy, tak proč ne...






TEN BANÁNOVITĚ PROHNUTÝ ŠEDÝ SVISLÝ KÁBL JE PŮVODNĚ BÍLÁ NIT

Visící svisle dolů natěsno před objektivem mého nikona, five, four, three, two, one, zkouška, celý ten předešlý nápad bude si třeba velmi nutně ověřit, aby za měsíc kamera zapikovaná v pravé poledne na stativu v prostoru kolumbária kyjovského hřbitova opravdu synchroně snímala a vzájemně je rozlišovala: bílou nit (tedy bílé nic visící) svisle před objektivem a pozadí náhrobní desky s iniciálami ve stejnou chvíli loni zemřelého fotografa Tichého.
Od tohoto upozornění každý zdejší, který ještě není mrtvá/mrtvý, může zkoušet podmínky této synchronicity, dávat rady, popisovat kameramanské zkušenosti a se záznamem bílé niti ověřené vlastní fígle: ZDE.


První záběr světelné bytosti ukryté uvnitř svisle visící bílé nitě.





KAMEROVÝ ZÁZNAM BÍLÉ NITI